Hlavní stránka
Zpět |
|
ČSN 73 0802:2009 - komentář k článku 9.4.12 |
Právnická osoba…
V Ostravě 2019-10-10
Věc: ČSN 73 0802 – konzultační stanovisko
Předmětem žádosti je následující, podrobně specifikovaná skutečnost a dva dotazy, cituji:
Stávající třípodlažní prvorepubliková škola má v každém podlaží učebny podél chodby při fasádě s okny. Chodbu před učebnami lze považovat za ČCHÚC (prostor bez požárního rizika dle čl. 5.3.6 ČSN730834).
Na objektu se plánuje nástavba. Budova má jen jedno původní schodiště jako NÚC, které se vlivem uvažované nástavby změní na CHÚC. Protože jedna CHÚC nestačí, bude na druhou stranu objektu před okna chodby provedeno nové vnější únikové schodiště, které nevyhoví jako NÚC, ale bude muset být alespoň ČCHÚC (bude spojovat 4 podlaží).
Otázky jsou:
Existuje nějaká úleva pro tepelný tok z oken chodby, která je prostorem bez požárního rizika dle čl. 5.3.6 ČSN730834 (ale chodba není požárně oddělena od učeben), směrem k novému vnějšímu schodišti?
Pokud schodiště vyjde jako ČCHÚC je pouze doporučeno prokázat vliv tepleného toku s limitní hodnotou 10 kW/m2 na unikající osoby dle čl. 9.4.12 ČSN 730802?
Poznámka: Pokud okna chodby vytváří normativní požárně nebezpečný prostor (bez ohledu na skutečnost, že chodba je prostorem bez požárního rizika), tak bude na osoby unikající po novém venkovním schodišti, kde není uvažováno s požárním opláštěním, dopadat vždy teplený tok vyšší než uvedený limit.
Pro srovnání je dále uveden celý text dotazem dotčeného ustanovení ČSN 73 0802 (úpravy, anebo přídavný text, souvisící s novelizací v roce 2009, je tučně zvýrazněn):
9.4.12 Pokud vnější komunikace chráněné únikové cesty POZNÁMKA Tento postup se doporučuje použít i u nechráněných nebo částečně chráněných únikových cest |
Vzhledem k faktu, kdy vůči výchozímu stavu zůstala podstata návrhových pravidel stejná, je možné konstatovat, že ustanovení 9.4.12 ČSN 73 0802 se primárně netýká konkrétního případu; zdůvodnění:
Komunikace chráněné únikové cesty (vnitřní i vnější) musí být vůči okolním prostorům s možností vzniku požáru stavebně vymezena.
U vnější chráněné únikové cesty (CHÚC) se návrhový požadavek na zajištění požární odolnosti týká zejména obvodových stěn a komunikačních nebo prosvětlovacích/větracích otvorů, které do této CHÚC směřují.
Ustanovení 9.4.12 ČSN 73 0802 u vnější CHÚC připouští také požární uzávěry typu EW, ale s podmínkou, že musí být vyhodnocena úroveň radiace, dopadající na evakuované osoby v ose únikového pruhu.
Z časového limitu působení limitní radiace (max. 5 sekund) podle ustanovení 9.4.12 ČSN 73 0802 vyplývá, že očekávaná teplota na neohřívané straně požárního uzávěru typu EW, se dosazuje do výpočtu v době jeho návrhové požární odolnosti (tj. 15, 30, 45,…. minut).
Poznámka: Na základě předchozího zdůvodnění by bylo možné komentář ke konkrétní stavbě ukončit. Případně jej v realizačním doporučení doplnit o možnost aplikovat v PBŘ příslušné ustanovení v režimu „odchylném od znění ČSN“ s tím, že u oken bez požární odolnosti, se jako výpočtová teplota zvolí vnitřní teplota požáru, stanovená podle normové teplotní křivky (tj. 739, 842, 902, …°C).
Ve věcných souvislostech, si však konkrétní problematika zaslouží vážnější zamyšlení:
ČSN 73 0802 byla koncipována v první polovině 70 let minulého stolení, s důrazem na ochranu majetku v socialistickém vlastnictví (nikoliv prioritně ve vztahu k ochraně osob).
Posuzovat ohrožení osob na CHÚC vůči úrovní „radiace“ je podle současných poznatků překovaný parametr, neboť sdílení tepla sáláním je projevem zejména II. fáze plného rozvoje požáru.
Současný normativní výpočet je skutečně koncipován tak, že celý prostor se vznikem požáru, vymezený na jeho okraji sálavou plochou, vykazuje jednotnou (vysokou) teplotu.
Jednotná teplota vnitřního prostoru však nastává až v čase po „přeskoku“ (tj. po náhlém přechodu z I. do II. fáze rozvoje požáru).
Pro ilustraci – limitní radiace 10 kW/m2, pro únikový pruh procházející bezprostředně kolem sálavé plochy, znamená v místě otvoru jeho povrchovou teplotu 452°C (při standardní emisivitě požáru ε = 0,8).
Nejen vůči evakuovaným osobám (kam fyziologicky spadá), se v I. fázi rozvoje požáru jedná o začínající požár, který z hlediska tepelné expozice představují na omezeném místě hořící předměty, způsobující lokální zvýšení vnitřních teplot v prostoru s ložiskem požáru.
Přitom průběh evakuace osob po nechráněné únikové cestě, dále po částečně chráněných únikových cestách a také po chráněných únikových cestách typu A i B (vzhledem k deklarované, normativní době bezpečného pobytu), časově spadá do I. fáze úvodního rozvoje požáru, která zpravidla nepřesahuje 600, případně 900 sekund.
V tomto časovém intervalu nepředstavuje hlavní nebezpečí pro evakuované osoby sálavé teplo, ale kouř a ostatní produkty hoření.
Pokud uzavřený prostor příslušné únikové komunikace neumožňuje svým provedením dostatečné odvětrání kouře, tak v případě snížení viditelnosti (zpravidla vyvolané pronikem kouře až k nášlapným vrstvám podlahy), osoby které se v místě ještě vyskytují, již evakuaci směrem k východu na volné prostranství nezahájí a musí být zachráněny s použitím dalších technických prostředků.
Realizační poznámka: Z hlediska skutečných parametrů, které v konkrétním případě mají vliv na evakuaci osob (mezi prostorem s případným ložiskem požáru a novou CHÚC, je vřazen další prostor bez požárního rizika), není nutné radiaci na venkovní (druhé) CHÚC posuzovat. Případný kouř, který se v požárem zasaženém podlaží může přes chodbu dostat až do otvorů v obvodové stěně, bude ve venkovním prostoru dostatečně odvětráván a osoby z ostatních podlaží mohou být evakuovány vnitřní (první) CHÚC. Podmínkou je případné zateplení objektu v celých plochách z minerální izolace.
Následuje ukázka z modelové simulace případu (ve školní třídě s ložiskem požáru je použita normativní rychlost rozvoje požáru v I. fázi RHRf = 250 kW/m2, podle tabulky E.5 ČSN EN 1991-1-2, generující na konci I. fáze rozvoje požár Q = cca 2,5 MW ):
Stav zakouření venkovní komunikace v 10 minutě požáru
Rozsah radiace I ≥ 10 kW/m2 v 10 minutě požáru (fialové kontury)
František Pelc